Už více než dva měsíce si užíváme přívlastku NWT, tedy Northwest Territories. Je to k zamyšlení, párkrát jsem viděl na silnicích byť už v Albertě či Britské Kolumbii auto s poznávací značkou NWT. Unikátní tvar ledního medvěda, pouze vzadu, a většinou šest číslic. Vždy to ve mně evokovalo pocit exotična, oblasti kdesi na severu, kam bych se jednou chtěl podívat. Najednou jsme tu, a nepřipadá nám to nikterak vzácné. Limity jsou jen tam, kde jsme ochotni si je nastavit. Stačilo opravdu jen rozhodnutí se vydat - a jsme tu. Obklopeni medvědy (alespoň těmi na autech) ze všech stran.
Musím říct, že mi velikost města naprosto vyhovuje, což jsem zmínil už minule. Celkově je město ale jaksi jiné. Nejblíže bych to přirovnal k Las Vegas, i když se bavíme o jiných měřítkách. Obecně kde nic tu nic okolo a uprostřed větší aglomerace. Příjezdové cesty takřka žádné, nejblížší větší město na stovku kilometrů územím nikoho na jih. Za vším stojí těžba diamantů. Tři velké diamantové doly, z nichž ten největší, Diavik, vytěží šest až sedm milionů karátů ročně. Není tedy divu, okolo čeho se zdejší byznys točí. S tím spojené služby, hustý turismus v zimě - a jsme doma, z čeho tu jsou místní živi, Malé letiště a neustálé hučení letadel nad hlavou nad právě bíle pokrytém okolí nejde nemilovat.
Geograficky leží město na Kanadském štítu, jedná se o jednu z nejstarších částí země - výzkumy hornin ukazují až ke 4 miliardám let. I proto se jedná o bohatá naleziště minerálů (mj. zinek, kobalt, měď i zlato). A tak není divu, že zemědělství zde pšenka moc nekvete. Šutr kam se podíváš. Natolik kamenité podloží, že ve starém centru města u jezera (ale nejen zde) nenajdete vodovod ani odpadovou stoku. Téměř vše se řeší dovozem/vývozem. Taktéž architektura je místní nehostinností ovlivněna. Většina domů jsou dovezené přívěsy na podestvě. Jednoduché, účelné, o estetičnosti pomlčím, ale to k místím souřadnicím patří. A nebo železná konstrukce zasekaná do skály a na ní postaven dům, samo sebou s izolací zespod. Taktéž jsem viděl i kus skály "umě" zabudované do sklepní části domu, vše exponované. Mno, představivosti se meze nekladou.
Skladba obyvatel je taktéž originální. Největším procentem jsou lidé přistěhovaní z východní části Kanady, francouzštinu tedy mohu slyšet na každém rohu - jupí! Sem tam se najde i někdo z Alberty a nebo BC, velké procento indiánů (pozor, nutno nazývat "natives"), u kterých mě občas šálí zrak, co si opravdu dovolí a jak jim to všichni tolerují. Každý stát má asi to své :) Krádeží je zde hodně, na denním pořádku. My to zatím bohudík odnesli pouze ukradnutou nálepkou z Donuta. K čemu někomu bude. to těžko říct.
Po pár letech se ale opět mohu spolehnout na předpověď počasí. Nejsme nikterak ovlivněni horskýmy proudy, zatímco na Gladstone stihli z léta přejít přes sněhovou nadílku až na nynější plus dvacítky, nám každý den o nějakou tu desetinu stupně v průměru ubírá. Stejně jako světla. Už jsme se na tři dny dostali i na -20°C, ale jsme zpět cirka na nule (dnes padl dvacet let teplotní rekord, čtyři stupně nad nulou je velmi neobvyklé). Údržba silnic nic neřeší, stejně jako řidiči, pokud napadne sníh, nechá se ujezdit, přisype se trocha písko-štěrku a vesele se jezdí dál, pěkně pomalu. Vše tu je blízko a je-li páteční dopravní špička, znamená to, že možná budete někde stát na semaforu dvě červené. Okružní jízda okolo Yellowknife - 20 minut i se zastávkou u Tima. Žádné stresy za volantem, bezva :)
Na seznamu, o čem psát, mám vcelku hodně položek, takže opět si dovolím ono cliché - pokračování brzy (ok. na nový rok se těšte s mým tempem), ale hlavně nejlepší nakonec - letenky do ČR na Vánoce se nám už hřejí v elektronické kapse. 20.12 - 4.1 Moravo ahoooj! (Nevýhoda dalekého severu, postupně Yellowknife, Edmonton, Calgary, Amsterodam, Praha a zpět....). Taktéž jsem díky internetu a více času stihl dodělat video na Gladstone, zde je mírné osvěžení místa, které mi bylo přes rok domovem.
