PF 2015

Během přemítání o obsahu dalšího příspěvku se nedokáži vyvarovat pocitu onoho známého déjà vu z počátku loňského roku, kdy jsem stejně jako nyní řešil situaci ohledně víz. Rok změnil svou koncovku a nyní opět nastává ona známá situace nejistoty, co bude v roce letošním. Jak jsem zmínil dříve, celý proces zaslání žádosti o PR (permanent resident) je konečně za mnou. Stavěl sem se do pozice, že bych litoval, pokud bych to nezkusil. Popravdě kdybych věděl pár měsíců zpět, co to bude vše obnášet, značně bych o tomto kroku přemýšlel. Je potřeba doložit každý s prominutím prd, každou změnu bydliště, cestu do zahraničí byť i několikadenní na Slovensko, všechny přehledy o zaměstnání v Kanadě, rodinné informace... Zkrátka odkrýt celý svůj dosavadní život. Vypsat X stránek dokumentů, dodat veškeré výplatní pásky, doporučující dopisy od zaměstnavatelů, přesně specifikovaný počet a rozměr fotek a spoustu dalších úkonů. 

 

Jako nejtěžší se paradoxně jevilo dostání doporučujícího dopisu z první práce ve Vancouveru. Vcelku paradox, když jsem už pomalu nepočítal, že bych ho mohl dostat a vidina, že ze všech cest, které mi mohou zkřížit plány o žádost, mi to zhatí právě Čech. Naštěstí se vše stihlo, i nepříjemnosti s fotkami a dodatečné focení se na Štědrý den a expresním zasláním holkám do Vancouveru nedokázaly pokazit letošní zaslání žádosti datované na 30.12.2014. Stihnuto za minutu dvanáct. Od nového roku Kanada opět mění systém a obdržení víz se stane značně složitějším. A tak si mnohdy připadám, to když se s každou odeslanou žádostí další rok mění podmínky k horšímu, že jsem tím akčním hrdinou z hollywoodských obrazovek, který v posledních chvílích uniká zavírajícími se dveřmi před katastrofou.

 

 

Ale nerad bych to zakřikl, stále se může přihodit, že doposud nezpracované žádosti mohou zatrhnout a hodí je do nového systému s odlišnými požadavky. Mně teď nezbývá opět nic jiného než čekat. Nezbývá jen doufat, že opět nebudu čelit otázkám typu "co budeš dělat, co plánuješ", protože otevřeně říkám, nevím sám. Rád bych se však letos na jaře otočil v ČR, už tomu je dlouho, co jsem byl s rodinou a přáteli. Ve spojení s procesem víz se postupně ukáže, pokud se bude jednat o cestu z kategorie návštěvní a nebo o "velkolepý návrat ztraceného syna" zpět.

 

Vánoce a Nový rok jsem si letos vychutnal plnohodnotně v kanadském duchu. Bílé letos nebyly ani v našich souřadnicích, sníh všechen roztál pár dní před svátky, 24. na náš Štědrý den jsme si udělali menší výlet do Grotto Canyonu, na zamrzlé vodopády, pověsit vánoční ozdobu (s netradiční tématikou) pro zvířata a také za ty, co neměli štěstí a z místních hor se nevrátili. Dle kanadských standardů se Vánoce slaví až 25., ránem, kdy rodiny rozbalují dárky. Odpoledne jsme pozváni na první rodinný oběd a tak poprvé mohu ochutnat krocana. Z příjemné atmosféry přejíždíme na druhou vánoční pro změnu večeři opět ve znamení krocana. V průběhu večera na Calgary padají vločky sněhu a umocňují kouzelnou vánoční atmosféru strávenou ve velmi příjemné společnosti.

 

 

Mezi svátky se nuceně hrabu v autě, donut mě nenechává vůbec vydechnout ani přes fakt, že jsem mu dopřál nové obutí a tlumiče, a tak podnikám kroky pro eliminaci nepříjemností při startování a jízdě. Spotřeba vzrostla téměř dvojnásobně. Řeklo by se, že při aktuální ceně benzínu 0.82 CAD/l (okolo 16 Kč) by mě to ani nemuselo trápit, jenže mám rád vše v pořádku. Do světa motorů a automechaniky jsem pronikl zase o pár metrů hlouběji. Taktéž jdeme prozkoumat vánoční výzdobu - tentokrát do zoo na světelnou noc. Pokud tohle měl být zlatý hřeb Vánoc, s klidem v duši mohu říci, že Vánoce v Brně jsou 1000x hezčí, tradice se holt ničím nenahradí.

 

 

Silvestr byl letos prvním za celý můj život, alespoň od chvíle, co jsem si Silvestr začal uvědomovat, kdy jsem příchod nového roku nijak nehlídal, neslavil, neřešil. Drobné posezení s přáteli u nás doma, s tematikou jídla a her (Jungle speed a Macháček), se plynule přehouplo přes půlnoc, aniž bychom bouchali šampaňské a hlavně za okny nebylo vidět žádné potroublé střílení rachejtlí a petard. Ve stejně klidném duchu "oslav" tedy přeji všem, ať je rok 2015 ve všech směrech úspěšný, nemusíme se za ničím honit, užívat si hezké chvíle plné radosti, dobré nálady, zdraví a nezapomenout být nápomocní a milí nejen ke svým bližním, ale všem v okolí. Jen tak totiž můžeme vše posunout dopředu, Kanada mě přesvědčila, že to jde. Stačí jen chtít. I proto stojím ještě o krátké setrvání v zemi javorového listu.