Když jsem v lednu koukal po letenkách do Kanady, zvolil jsem možnost zpáteční. Nebyl jsem ještě tak znalý v nabídkách různých společností, serverů a vhodných míst k odletu. Cenově dostupnou variantu zpáteční i s případnou možností propadnutí od společnosti KLM s návratem 25. 7. Mířil jsem do neznáma, vůbec nevěděl, jak se tu bude dařit či nebude, zda-li mě imigrační úředníci nepošlou hned ze hranic zpět, jestli se mi tu bude líbit a v daný termín neudělám tlustou čáru za krátkým životem zde ve Vancouveru.
S přibývajícími týdny se ve mě utvrzovalo přesvědčení využít celý rok a vyvstala otázka, co se zpáteční letenkou. Nakonec jsem se rozhodl si udělat otočku v ČR, vidět se s rodinou, blízkými, přáteli. Lehce se nadecehnout a snad i okusit, zda-li je nějaký markantní rozdíl při návratu zpět. Z toho mám popravdě největší obavy :) Před dvěma dny jsem vyluštil tajenku celou a koupil i letenku z Evorpy do Kanady, abych mohl pokračovat v poznávání krás Kanady.
Hledání onoho letu bylo o hodně zdlouhavější. Vstupních parametrů bylo o hodně více. Zvolit jednosměrnou, zpáteční, či kombinovanou s různými místy odletu? Víza mám do konce února, každopádně po jejich skončení se nepohrnu ihned ten samý den zpět. Rád bych projel ve svém životě i značnou část USA, proto zpáteční letenka s místem odletu z Vancouveru nemohla přijít v úvahu. Do USA se dostanu odtud snadno, bohužel vedla by tam pouze jednosměrka a na Vancouverské lety bych mohl maximálně tak koukat smutně z hranic. No a jelikož opravdu nemám páru, odkud bych se vydal zpět do rodné země, zvítězila letenka jednosměrná.
I tak bylo možností spousta. Minimálně pět serverů pro hledání letů, každý den se měnící trasy, lety a i ceny. Narovinu v té chvíli jsem uvažoval poprvé v živově o zaměstnání nějaké sekretářky, která by vše hlídala a objevovala vhodné kombinace. Do dlouhých nocí jsem tak každodenně civěl do monitoru a lámal si hlavu. Zamlouvala se mi jedna možnost s finskou leteckou společností: Praha - Helsinky, Helsinky - Londýn, Londýn - Vancouver. To vše s jednodenním přestupem ve Finsku, ideální možnost pro prozkoumání Finska. Taktéž varianty s přestupem v Paříži byly velmi lukrativní, stejně tak i na Heathrow. Finsko jsem při druhém hledání už nenašel, vypařilo se. No a na oficiálních stránkách dopravce o této lince nebylo ani vidu ani slechu.
Zvláštní je, že když jsem se chtěl dívat na lety bez přestupu, např. z Londýna přímo do Vancouveru a zadal stejný let bez letu Praha - Londýn, letenky byly o dost dražší. Logicky si to neumím vysvětlit - o jeden let navíc, stejná společnost, stejný čas. Pěkný guláš v tom všem a hladina vzteku a odpírání zdravého selského rozumu letěla nahoru.
Tak a dost, toto opravdu nemělo smysl. Zábava po večerech dobrá, ale ne na tak dlouhou dobu. Ať se děje co se děje, volím nejjednodušší možnost. Přímý low-costový let, bez přestupů. A tak vyhrává letecká společnost Condor, a pondělní (12. 8.) let z Frankfurtu nad Mohanem přímo do Vancouveru. Sympatické je, že nabízí i přepravu sportovních věcí za pakatel. Že bych si s sebou vzal i lyžařskou výbavu? Ty lyže by si to zasloužily, loni třely bídu a v minulých letech toho také zrovna moc nenajezdily.
Kalendář akcí v ČR se už pomalu rýsuje, za dva týdny už budu pomalu pakovat pár drobností do kufru a opět přenastavovat hodiny svého těla na zcela jiný rytmus. Snad mě doma ještě poznají.
Co nového tady? Doplatili jsme na naši rychlost v práci a tento týden není takřka co dělat, mé pracovní hodiny se zcvrkly na polovinu, dnes dokonce jen na dvě. Škoda, že jsou Zdenkovy rodiče stále ještě na cestě po Kanadě, jinak bych si dal asi třídenní vyjížďku někde po okolí, poznávat Kanadu. Ale co, alespoň vyřídím pár neodkladných věcí, dokoupím pár drobností, vyreklamuji kolo (sice mi ho každý chválí, ale kvalita trošku pokulhává, grrrr....) a nebudu odrovnaný z práce v nynějším nadprůměrném horku. Taky bych se rád vrhnul na stříhání videa z dračích lodí a na uspořádání blogu a doplnění nějakých informací.
Zkrátka je vždy co dělat. Nicméně až po dnešním golfu, následném squashi s Broukem, večerním plavání a pokud se dostanu rozumně domů, tak i běhu. Jestli si někdo říká, kde jsme byli tento víkend, jaký vrchol jsme zase zdolali, tak musím zklamat. Konal se Carneval di Sol (latinskoamerické země v centru města), Češi hráli turnaj v pouličním fotbálku, šli jsme tedy fandit. Gratulace ke druhému místu, všudypřítomný rytmus Jižní Ameriky a tančící lidé - velmi pěkná podívaná. Ty zěmě mají také něco do sebe.... ;)
Žádné komentáře:
Okomentovat