D-10
Dneska se konečně trošku víc rozepíšu, jedeme s přítelkyní do Klatov k jejím rodičům, rozloučit se i s nimi, tak využívám cestu po D1 a Mirce do řízení aspoň nekecám, jak to v drtivé většině dělávám :)
Stále se vše nezadržitelně blíží, přemýšlím, kdy mi čas naposledy tak rychle utíkal. Zbývá posledních pár věcí, které udělat, abych mohl s klidem odjet. Ještě že je na internetu tolik stránek věnovaným „problematice“ odcestování pryč. Třeba by mě ani ve snu nenapadlo, že náš řidičský průkaz neplatí v Kanadě a USA – naštěstí ho na úřadě oproti fotce a poplatku 50 CZK vystaví na počkání. Jen jak tak koukám, tak to je velký krok zpět – moderní řidičák ve formátu kreditní karty a k tomu onen mezinárodní – papírová knížečka, kterou musíte vozit s sebou, platnost jeden rok. Sice jsem někde na fórech četl, že uznávají i ten náš, někde dokonce i občanku, ale raději nic neriskovat :) Snad se v týdnu dočkám v Kanadě a USA tolik uznávané a de facto i potřebné kreditky, už jsem ji měl mít na pobočce připravenou, ale stále nic. Snad se to stihne :) MasterCard je zkrátka asi v kurzu.
I postupné loučení je vcelku fajn, i když popravdě – moc ho nemám rád a neumím to. Většinou se všichni ptají, co si s sebou beru, jakej kufr, co bude první, co udělám, až přiletím, jak tam budu dlouho atd. To je dle mého vcelku nepodstatné, jedna otázka mě však mile překvapila a donutila i popřemýšlet a nahlas vyřknout – co od té cesty očekávám. A tak jsem si to mohl vše shrnout a ujasnit. Každý, kdo jede na tak dlouhou dobu, od toho čeká nejspíš něco jiného. Díky za to Barči.
Taky mě ještě napadá, zmínit i to jedno z nejdůležitějších, a to samotný let. Portálů s letenkami je nespočet mnoho a alternativ, jak se tam dostat, také. S jedním přestupem, se dvěma, třemi…. Logicky je vše ovlivněno i markantním rozdílem ceny letenek jednosměrná vs. Zpáteční. Kloudně jsem se nedočetl, čím to je způsobené, že jednosměrná je třínásobkem zpáteční, zvláštní.. Z široké nabídky letů vyfiltrované o dvojí přestup jsem se finálně rozhodoval mezi cestou Praha-Amsterdam-Vancouver a nebo Praha-Londýn-Vancouver. Cena byla +/- stejná, varianta přes Londýn byla rychlejší, nicméně…! Vidina přestupu na Heathrow z ČSA do British Airways jen 1h 25m, to by byla panečku stíhací jízda. Raději zavrhnuto a volena druhá cesta se 4,5 hodinovým přestupem. To se myslím dá v pořádku stihnout a ještě bude malý prostor na rychlé projití se po Amstru.
Jsem zvědavej, jak se adaptuji. Skvělý pohled na čas odletu a příletu: Odlet z Amstru je ve 13:20, přílet do Vancouveru je 14:20 tamějšího času. Matematicky hodina letu, skvělé. Reálně 10 hodin s devítihodinovým posunem. Budu asi dlouho poté rozstřelenej. Svým způsobem přiletět o „mé“ půlnoci a tam brzké odpoledne. Snad v letadle nebudu sedět vedle nějakého typického produktu fastfoodů a vyspím se :) Do toho všeho po celé té cestě mě čeká pohovor s imigračním úředníkem, snad nebudu nevrlý a on mě nepošle obratem zpět…
Žádné komentáře:
Okomentovat