...čas tu valí hodně rychle, a už se ztrácím, jaký že je právě den. Proto přecházím k číslování týdnů, ale ruku na srdce - to vydrží tak dva nové příspěvky a pak už budu psát jen bez názvů :) Hlavně se obávám, že díky těmto prodlevám určitě na pár věcí, které se udály, zapomenu. Taky se mi zastesklo po české kuchyni, tak píšu mezi vařením poctivého českého buřtguláše, už se na něj těším..
Než jsem se stačil nadát, uteklo opět pár dní, jestli dobře počítám, tak celé 4. Na počasí jde vidět, že se mocně nadechuje a blíží se k poctivému jaru. Buďto mám nadprůměrný týden, co se nedeštivých dnů týče, a nebo se to opravdu blíží k lepšímu. I teploty povyrostly, naprostý botanický barbar, ale mám pocit, že jsem zahlídl v parku i sněženky (nebo konvalinky??)... :) Jsou tuším symbolem jara, přírodu neošálíš..
Čtvrtek: Po jednodenní odmlce jsem se vydal opět podél pobřeží, provětrat nové FiveFingersky a udělat i pár fotek. Stále jsem se nenabažil výhledu na Downtown i na jeho okolí. Každopádně je i spousta jiných bodů, kam se vydat. V botkách se šlape skvěle, dokázal bych psát samostatný blog jen o pětiprsťácích, ale proto tu čtenáři určitě nejsou.
Pátek: Konečně jsem se naplno pustil i do sportování. Batoh i foťák zůstaly doma, naládoval jsem si hudbu do telefonu a aktivoval Endomondo sport tracker. Bude mě provázet běháním po místním okolí. Už v ČR jsem se předběžně díval, kam bych z 18th Street v Burnaby vybíhal a udržoval se v psychické i fyzické kondici. Nedaleký park přímo vybízí k prvotnímu prozkoumání. Jelikož opět prší, obouvám terénní Spyridonky (žabí) a vyrážím vstříc prvnímu poznání blízkého běžeckého okolí. Jsem zase o něco moudřejší, letmo mrknout na okolí z ptačího pohledu není nejlepší nápad. Improvizace sice zachraňuje, ale i dnes jsou na mě mé nohy nazlobené, že jsem si pořádně neprostudoval vrstevnice. První část trasy sbíhám po chodníku, podél parku. Následně popaměti vybíhám do kopce, abych se po chvilce opět vrhl příjemnými cestičkami do samotného dna k ústí potoku. Fajn první etapa. Ale co přichází pak, slušný nástup na schody, v polovině nic, ufuněn jak nikdy, si uvědomuji, že držet tempo za každou cenu nemá smysl. Zbytek trasy až domů víceméně provádím trojkombinaci - chůze, lehký běh a kontrola polohy na mapě. Alespoň mě čeká dobrý tréninkový plán, ty schody jednou celé vysprintuji :) Odpoledne mám sraz s Pavlem z letadla, chceme pokecat a jít na pivko. Míříme na křídla a pitcher (džbánek) plzeňského piva - ne tedy přímo Prazdroje, ale plzneňské receptury. Křídla se moc nezamlouvají, buďto špatná volba a nebo špatný kuchař. Večer ještě jedeme do centra poznat rušnost nočního Vancouveru. Resume?? Stodolní hadra. Neskutečně živo, téměř na každém koutu, my jsme poznali přímo Granville street. Jedna limuzína za druhou, spousta klubů s bodyguardama, jak to známe z filmů a seriálů.. Naštěstí jsme s Pavlem zvolili poklidnou část u džbánku s pivem. Po cestě zpět na Skytrain dáváme místní hotdog, kam se hrabou ty naše. Opravdu zážitková gastronomie, mňam.
O víkendu se nadhodil plán jet do Seymouru, pohoří hned za vodou. Hodinová kolona tento plán hatí, jak se později dozvídáme, na Ironworkers Memorial Bridge se rozhodl někdo skočit, a tak policie zcela uzavírá dopravu směr na sever - na tři hodiny. Poznávám, že celoplošná usměvavost a vstřícnost se policistům vyhýbá - bez jediného slova jen okřiknou, ať nekecáme a jedeme zkrátka doprava. Míříme proto na jih, směr Seattle - destinace White Rock. Počasí vychází opět parádně. Procházíme po promenádě podél pobřeží a taktéž i na dlouhé dřevěné molo. Stojíme na samotné hranici s USA, nečekal jsem, že je tak blízko.. Taky mě překvapila železniční doprava, dobrých pět minut tu projížděl nákladní vlak, táhnut třemi nadupanými diesel-lokomotivami a s nespočet vagóny s uhlím. Tomu říkám efektivita :) Ohledně celého místa - těžko říct, z jakého důvodu se tu schází tolik lidí. Podle názvu - bílá skála/kámen - opravdu. Na pobřeží je velkej balvan, namalovaný bílou barvou. Jelikož nám tou dobou končí parkovačky, nezkoumáme jeho původ a míříme pomalu směr Burnaby. Toto místo bych přirovnal k promenádě na St. Tropez ve Francii. Celou luxusní atmosféru umocňuje hezký den, kdy majitelé nadupaných typicky amerických "bouráků" jedou projet své klenoty.. Klasik by řekl, že takové stádo koní nebylo k vidění ani při válce Severu s Jihem. Po cestě zpět se Tomové domlouvají s ostatními, jestli se něco nepodnikne. Nakonec volíme drobné posezení u nás na baráku. Prvotní váhavé postoje všech jsou nakonec ty tam, v baráku se nás sleze na 11 a když jdu ve tři spát a všichni ostatní mě odnáší i s postelí dolů, že noc je ještě mladá, začínám trošku litovat, že bydlím s Čechama :)
Neděle je logicky především o spánku. Ten je ve skutečnosti o hodinu kratší. Schválně, věděl někdo v ČR, že se tu čas přesouvá v jiný víkend než u nás? Tak už to víte. Proto je náš aktuální časový posun, pokud dobře počítám, rovných osm hodin. Alespoň na pár dnů... Borci ještě v sobotu aktivně plánovali výjezd na Cypress - lyžovat. Nicméně tím, že šli spát tuším až v šest, nedivím se, že zůstávají doma. Druhé auto mělo jet na snowtubing na Seymour, počasí však nepřeje, takže využíváme nedělní chmurný den k dočerpání sil. Večer se počasí vyjasňuje, jdeme s Tomem a holkama na Canada Place, mrknout se na noční přístav. Po jídle a příjemné procházce (co je na Canada Place, to si nechám na jindy :) ) razíme k nám na barák a ještě koukáme na filmy.
Víkend tak opět utíká jako voda, spánku je minimálně, takže pondělí se nese v podobném duchu :) koukám na nabídky prací, stejně tak i nákup a vaření.
A co jinak nového u mě? Rozeslány resuméčka, objevil jsem další zajímavou pozici, tak čekám - a nestěžuji si. Stále je co dělat. Jen ten čas, stejně tak i peníze, frčí jako voda... Každopádně tu je krásně. Tráva je možná zelenější, ještě aby ne..., ale jinak to je zem jako každá jiná. Zázraky se zde nekonají, kor když jsem viděl při nedělním čekání na holky opět ten nechutnej obrázek kuřáka, který ač vedle koše, odhazuje vajgl na chodník. Blog sice nemám od moralizování, ale doufám, že ho za rohem pos.al racek..
Rozhodl jsem se pak separátně popisovat vše okolo, jaký tu je běžný život. Jaká je doprava, stravovací návyky, auta, kávy atd. atd.. Pokud však kohokoliv z vás napadne, co byste se rádi dozvěděli, předem díky za vaše tipy!!! Nerad bych ztratil nit...
Žádné komentáře:
Okomentovat