Už se začínají věci trošku rozjíždět a pravdou nemám každý den tolik prostoru sednou k notebooku a psát a psát. Taky není tolik novinek, proto to pravděpodobně budu shlukovat do určitých bloků.
Pátek
Spánek byl už o něco lepší, pravdou, opět jsem se probudil hodně brzo, cca v pět, ale naštěstí se tělo umoudřilo a znovu zabralo. Lepší se to a na časový posun si už téměř zvyklo. Ještě se válím, není stále kam spěchat, brouzdám po internetu a dívám se na nabídku telefonních operátorů a na místa, kde by mi mohli odblokovat Lumii. Vše nalezeno, pomalu se jdu vypravovat. Venku opět prší, nicméně už mám i deštník - jsem plně připraven :) Cestu na Skytrain mám naučenou zpaměti, kalužemi proskakuji a v nadzemce dokonce sedám na místo řidiče. Zajímavostí Skytrainu je to, že ho nikdo neřídí. Název Skytrain se odvíjí především od toho, že vás povozí někdy až v neskutečných výškách nad domy a komunikací. Vše je plně automatizované, takže si připadáte jako na horské dráze. Z místa řidiče je parádní výhled, rád bych udělal i nějaké fotky, ale zapršené a zamlžené okno hatí tento plán. Kochám se tak alespoň sám. Přijíždím na konečnou a podle paměti jdu do cellphone servisu. Bohužel se dozvídám, že odblokovat telefon nejde, tak razím rovnou do centra na obhlídku operátorů. Jsem rozhodnutý, že chci WindowsPhone, tak nějak jsem si na něj zvykl a přirostl mi k srdci. Operátorů tu je neskutečně mnoho, od globálních po malé lokální. Právě tento rozdíl dělá neplechu v rozčlenění telefonů a kmitočtů. Jakmile vyjedu za Vancouver, už volám z cizí sítě a platím za roaming. Vyhrál u mě nakonec Wind s HTC 8S zařízením. Tarif na naše podmínky hodně výhodný, za třicet babek neomezené volání, neomezené sms a neomezený net (50 GB FUP je opravdu v porovnání s 350 MB u Vodafone CZE neomezený :) ). I na číslo, potřetí v řadě, mám neskutečné štěstí. +1 (604) 44 696 44. Zapamatováno během pár sekund. Jsem plně mobilní a teď se můžu s klidem duše pustit do tisku CV a rozesílání. Obíhání operátorů mi zabralo dost času, mám vcelku hlad, mířím do Food Courtu na jídlo. Vyhrály nudle s masem a samo sebou se sushim. S hůlkami už si i tykám a jezení jde i bez sakrování :) Zamiloval jsem se do přílohového zázvoru k sushi. Nakládají to v něčem, těžko říct, ale přijdu na to a zúročíme v ČR. Mňamka... Večer jdeme na drobnou party do Downtownu, kde potkávám další dva Čechy. Klobouková párty, předtím ještě nákup pitiva. V Kanadě je částečná prohibice, cokoliv alkoholického se prodává jen v Liquor Storech až od 21 let. Vše poctivě u pokladny zabalit do papírových pytlíků. Zábava je dobrá, bojuji hlavně se zýváním a oči se zavírají. Proto se omlouvám a odcházím spát dřív. V deštivé noci se proplítám městem s pomocí Zdenka a Karly, sedáme na trolejbus a z něj mířím na Skytrain a domů. S usnutí nemám nejmenší problém.
¨
Sobotní ráno je hodně líné, pořád prší. Brouzdám po internetu na stránkách s bydlením, prácemi, auty apod. Hlavně si upravuji prostředí telefonu do stejného rozpoložení jako u Lumie, abych nepocítil změnu. Aplikace stáhnuté, vše připravené. Mohu plnohodnotně vyměnit telefony a fungovat. Nacházím jednu zajímavou práci, upravím aktuálně životopis a zkusím poslat. Jedná se o sádrokartonářské práce, velmi dobře placeny. Do toho zasílám i na jednoho známého od kluků, co montuje sprinklery. Doufám, že někoho shání nebo případně doporučí. Známého z nadzemky z Ostravy nechávám pro sichr na příští týden - i s fotbálkem. Máme v plánu jet odpoledne na bazén a do sauny. Okolo jedné uvařit jídlo a ve dvě vyrazit. Jídlo snězeno, jdeme dát chvilku "dvacku". O půl paté se pomalu oblíkáme a konečně jedeme za sportem :) Volíme jinou destinaci, bližší bazén v Metru bývá o víkendech k prasknutí. Nasedáme do auta a jedeme přes celý Vancouver (teda aspoň pro mě neznalého to bylo jako věčnost). Na místě se dozvídáme, že z důvodu údržby je až do 14 března zavřeno. Měníme plány, jedeme na velký nákup a pak na jídlo. Obchoďák je obrovský, snažím se v něm najít určitý systém, ale neúspěšně. Zvolil jsem taktiku procházení se a na nákup půjdu až zítra. Kupuji si aspoň borůvkové muffiny a cookies, ty tu opravdu umí... Blíží se sedmá, v telce hrají Canucks s LA Kings, jdeme s Tomem H. sednout na křidýlka do stylové restaurace. 20 křídel, pitcher (džbánek) s pivem - chutným, k tomu TV přenos. Fajn námět na večer. Vidíme 2 góly domácích, hosté si náležitě zakřičí, samo sebou se přidáváme i my. Jídlo i pití na jedničku, platíme a jdeme směr domov.
Nedělní ráno se celý barák vypravuje na hory. Zatím si toto pokušení ještě nedopřávám. Spal bych pravda ještě dýl, ale pohled z okna mě neskutečně rychle postavil na nohy. Je jasno!! Azuro, bez mraků. Nejsem znalý, nevím, jak dlouho to může vydržet. Kvapem se oblíkám a razím do centra. I s foťákem. Opět na mě čeká v nadzemce prémiové místo a tak mohu konečně zaznamenat výhled. Vystupuji až na konečné, počasí stále jasné. Vydávám se do Stanley Parku podél pobřeží. Vedle mě se tyčí "mrakodrapy". Poprvé vidím přistávat a vzlétat letadla na vodě. Nejvíc mě fascinuje kvantum běžců, kteří se kolem mě jen mihnou. Dávám hudbu do sluchátek, nasazuji svižnou chůzi a kráčím si to směrem k parku. Je tu spousta věci, které stojí za to vidět, hlavně Aquarium. Nechám si i nějaké tipy na příště, dneska jen obhlížím. Hlavně bych chtěl ještě za jasného počasí stihnout i parní hodiny. Po cestě zpět do centra jdu cíleně i do Wendy's, tolik jsem o nich slyšel, ale ještě nikdy jsem neměl příležitost se tu najezt. Údajně ještě lepší burger než u Burger King. Mno, nebyl špatnej, ale mé svědomí mě tíží ještě víc - už si pomalu ke dveřím dávám běžecké boty a co nevidět razím na jídelní zpověď. Když jsme u FiveFingersek, narazil jsem na ně už víckrát. Nejen obutých na běžcích, ale hlavně i v obchodě. Vysvětlí mi někdo ten nepoměr, že u nás stojí okolo 3 000 CZK a tady 70 CAD? Hlavně jsem viděl konečně na živo i model SeeYa, jsou parádní. Zatím jsem odolal, ale otázkou, jak dlouho... :) Provádím ještě nákup proviantu na dnešní večeři, abych spolubydlícím připravil zápisné v podobě jídla.
Žádné komentáře:
Okomentovat